Naše SUŠÁRNA

Historická SUŠÁRNA OVOCE

Předmluva pana domácího: "Rád bych Vás seznámil s dalším drobným historickým "pokladem" v areálu našeho statku a to krásnou HISTORICKOU SUŠÁRNOU OVOCE. Aktuálně je objekt bohužel ve velmi špatném stavebně-technickém stavu nicméně stále stojí a je čas od času kontrolován a zajištěn tak aby nedošlo k jeho celkovému kolapsu. Průběžně je plánována kompletní rekonstrukce s využitím původních stavebních technik. Bohužel náklady na tuto akci jsou odhadovány na cca 400-450.000,- Tak pomalu šetříme a šetříme.....a doufáme, že jednoho dne bude sušárna opravena a zpřístupněna i Vám. "

Popis

Ves Mladostov se rozkládá na ostrožně, která je od západu a jihu vymezena hluboce se zařezávajícími stržemi soutoku drobných vodotečí vlévajících se níže do potoka Kacanovky. Někdejší zemědělská usedlost čp. 8 je situována na jihozápadním okraji kompaktní zástavby vsi. Mezi usedlostí a hranou jižní rokle leží užší svažitý, historicky obhospodařovaný pozemek, jehož část byla využívaná jako ovocný sad. Na okraji sadu byl přibližně třicet metrů jižně od hospodářského objektu postaven zděný objekt využívaný jako sušárna ovoce.

Je patrné, že během 20. století objekt ztratil účel sušení a sloužil nadále pouze jako skladovací prostor. Funkce sušárny je rozeznatelná pouze ze stop ve zdivu, respektive jamek a kapes po lýsech a podpůrných bidlech a dalších mělkých dráží souvisejících celkově s funkčním uspořádáním konstrukcí sušící komory.

Jedná se o drobný, částečně do svahu zapuštěný objekt obdélného půdorysu, zděný z opracovaných pískovcových kvádrů. Na korunu přední části zdiva dosedá trámový věnec vynášející krokve nízké sedlové střechy kryté cementovými taškami. Jižní štítovou stěnu tvoří rámová konstrukce pobytá drobnou kulatinou. Vpravo od osově umístěného vstupu je umístěn okenní otvor s okenicemi. Štít je pobitý úzkými prkny. Vnitřní prostor se skládá ze dvou dílů. Přední širší část otevřená v současnosti do konstrukce krovu sloužila k manipulaci s lýsami a obsluze topeniště. Zadní prostor, zaklenutý valenou klenbou představuje vlastní sušící komoru.

Při snaze rekonstruovat v hrubých obrysech podobu a funkci sušárny je nutné hledat analogie ve specifické skupině sušáren zahloubených v pískovcovém podloží. Právě u těch se rovněž z vlastních konstrukcí sušící komory dochovaly pouze otisky. V našem případě jde o provoz s topeništěm situovaným na střed a podélně s lýsami. Podle nalezených stop lze odvodit, že v krajních sloupcích byly lýsy rovnány v pěti vrstvách a ve střední části nad topeništěm se navíc vešla další dvojice lýs. Přičemž výška mezery mezi jednotlivými lýsami činíla zhruba 20 cm. Horní dvě vrstvy v návaznosti na průběh klenby mírně ustupují ke středu prostoru. Celková podoba konstrukce topeniště a sušící komory není však zcela identifikovatelná. Podle dráže v čelní stěně komory lze uvažovat o kouřovodu probíhajícím zpět pod klenbou a ústícím na hraně klenby zpět k obslužnému prostoru. Způsob provedení záseků ve stávajícím zdivu pro konstrukci sušící komory naznačuje jejich druhotné provedení, což vede k domněnce, že se v tomto případě může jednat o využití stávajícího polozapuštěného sklepa. V případě primární výstavby účelové stavby sušárny by nebylo nutné zdivo pro konstrukci natolik upravovat.

Historie

Bez podrobné archivní rešerše není možné zcela osvětlit kontinuitu zástavby v dané lokalitě. Obecně je ves Mladostov poprvé zmiňována na počátku 15. století. Základ struktury zástavby tvoří pětice zemědělských usedlostí doplněných trojící menších stavení. V případě usedlostí lze předpokládat dlouhou kontinuitu zastavění místa navazující na rozvržení při vysazení vsi. To platí i u usedlosti čp. 8. Na Mapě stabilního katastru z roku 1843 je zachycena ve spalné podobě ve složení obytného domu se stodolou a menší hospodářskou budovou. Jako tehdejší majitel je na mapě uváděn František Egert. Samotnou sušárnu mapa nezachycuje. Současná podoba usedlosti je patrně výsledkem přestavby z druhé poloviny 19. století a mladších úprav z první poloviny 20. století. Zděný částečně patrový objekt doplňuje jižně situovaná hospodářská budova s chlévy a stodolou.

Objekt sušárny vznikl až po roce 1843 a snad byl součástí rozsáhlejší stavební činnosti během úprav celého areálu. Jak bylo zmíněno výše, je pravděpodobné, že v primární podobě šlo o polozapuštěný sklep, který byl později v souvislosti s rozvojem ovocnářství v poslední třetině 19. století využit pro vestavbu sušárny. Výhodou využití stávajícího objektu byla samotná poloha na okraji sadu a požární bezpečnost zapuštěného zděného prostoru situovaného v dostatečné vzdálenosti od ostatních objektů usedlosti. Sušárna ztratila svoji funkci nejpozději v druhé polovině 20. století a prostor nadále sloužil pouze ke skladování. Z této fáze muže pocházet cementová krytina, využívaná v oblasti již v první polovině 20. století a také jižní štítová stěna sestavená z drobné kulatiny.

Zhodnocení a doporučení

Objekt představuje drobnou vesnickou technickou stavbu, která vyžaduje i přes svoji relativní jednoduchost zvýšenou pozornost. Tento specifický druh staveb se v regionu přes dřívější rozšíření ovocnářství dochoval poměrně vzácně. Předmětná sušárna se navíc vymyká běžnější účelové dřevohliněné stavbě. Patrné využití upraveného prostoru stávajícího sklepa představuje poměrně neobvyklé řešení, svým provedení blízké skalním sušárnám. Vzhledem k těmto specifikům se jeví památkové hodnoty objektu někdejší sušárny vhodné k ochraně a zachování. V současné době najdeme na území okresu Semily pouze dvojici chráněných sušáren ovoce a to v Prackově a Syřenově – Újezdci.

Během případné rekonstrukce je vhodné zachování co největšího množství historických konstrukcí a detailů a vyvarování se větších zásahů degradujících historickou věrohodnost objektu. Především v případě pískovcových kvádrů je potřeba apelovat na zachování historických stop nástrojů a opracování a nadále je kamenicky neupravovat. Zároveň je důležité v případě výměny utilitárních konstrukcí (např. čelní stěna) hledat jednoduchá řešení a nevyužívat historizujících konstrukcí, které v místě nejsou doložitelné. Proto je vhodné postup prací dopředu konzultovat s příslušným garantem územního pracoviště Národního památkového ústavu v Liberci.

Obrazové přílohy:

obr. 1, výřez z tzv. I. vojenského mapování, 60. – 80. léta 18. století, zdroj ČÚZK